Palmový olej je léta nenahraditelnou surovinou v kosmetice – najdeme ho v šamponech, krémech, make-upu i tělových máslech. Jenže jeho pěstování má svou temnou stránku: ničení deštných pralesů, ohrožení biodiverzity a obrovské emise oxidu uhličitého.

Vývoj nových ingrediencí umožní značkám vyvíjet produkty šetrné k pokožce i životnímu prostředí.

Nyní se ale objevuje průlomová alternativa, která by mohla zcela změnit pravidla hry. Výzkumný tým složený z Mibelle Group, LanzaTech a německého Fraunhofer IGB představil inovativní řešení – tuk vyráběný z CO₂. Tato biotechnologická novinka slibuje nejen udržitelnější kosmetické produkty, ale i zásadní transformaci celého dodavatelského řetězce.

Proč je palmový olej problém?

Palmový olej patří k nejrozšířenějším rostlinným olejům na světě – a to nejen v potravinářství, ale také v kosmetice, farmacii a čisticích prostředcích. Pro výrobce je výhodný zejména kvůli své nízké ceně, vysoké stabilitě a všestrannosti při zpracování. V kosmetice se využívá jako emolient, pěnidlo i stabilizátor emulzí. Je dobře snášenlivý s pokožkou, což z něj dělá oblíbenou surovinu pro šampony, mýdla, krémy nebo dekorativní kosmetiku.

Za touto funkčností se ale skrývá velmi vážná ekologická a etická stopa. Největším problémem je, že pěstování palmy olejné (Elaeis guineensis) je hlavním tahounem odlesňování v tropických oblastech, především v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Africe. Podle údajů UNEP (Program OSN pro životní prostředí) a WWF bylo kvůli plantážím palmy olejné zničeno více než 18 milionů hektarů tropických lesů, přičemž největší ztráty zaznamenaly Indonésie a Malajsie, které dnes dohromady produkují přibližně 85 % světové produkce palmového oleje.

Tento proces má tři zásadní dopady:

1. Ztráta biodiverzity– Původní deštné pralesy jsou domovem mnoha ohrožených druhů, jako je orangutan, tygr sumaterský nebo nosorožec jávský. Vytlačení těchto zvířat z přirozeného prostředí často znamená jejich rychlý úbytek nebo dokonce vyhynutí.
2. Emise skleníkových plynů– Při kácení a vypalování pralesů se uvolňují obrovské zásoby uhlíku, které byly v půdě a biomase uloženy po tisíce let. Produkce palmového oleje tak přispívá ke změně klimatu, a to i v případě, že rostliny následně CO₂ z atmosféry opět váží – ztráty jsou výrazně vyšší než přínosy.
3. Sociální konflikty a porušování lidských práv– V některých regionech jsou domorodé komunity násilně vytlačovány z půdy, která je zabírána pro nové plantáže. Objevují se i případy dětské práce a nedůstojných pracovních podmínek.

Jeho produkce totiž vede k masivnímu odlesňování tropických oblastí, likvidaci přirozeného prostředí pro ohrožené druhy a také k uvolňování velkého množství skleníkových plynů. Ačkoliv se kosmetický průmysl snaží používat certifikovaný a „udržitelný“ palmový olej, realita je taková, že poptávka stále roste a dlouhodobě udržitelná cesta zatím chybí.

V reakci na rostoucí kritiku vznikla v roce 2004 iniciativa RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), která stanovila základní pravidla pro „udržitelnou“ produkci palmového oleje. Ačkoliv se mnozí výrobci kosmetiky snaží přecházet na certifikovaný palmový olej, jeho reálný dopad je často sporný. Kritici poukazují na slabou kontrolu, závislost na dobrovolném členství a kompromisy, které certifikace umožňuje, například v otázkách odlesňování nebo pracovní etiky.

Zároveň je třeba si uvědomit, že celosvětová poptávka po palmovém oleji stále roste – podle dat OECD a FAO se do roku 2030 očekává další nárůst o více než 40 %. Tento tlak může v budoucnu ohrozit i dnes „udržitelně“ řízené oblasti a zcela vyčerpat jejich potenciál.

Palmový olej sice nabízí výrobně výhodné vlastnosti, ale jeho skutečné náklady se přenášejí na životní prostředí, klima a společnost. Udržitelná budoucnost kosmetiky proto vyžaduje alternativy, které neohrožují ekosystémy ani nezávisí na křehkých certifikacích. Recyklace CO₂ a výroba surovin novou biotechnologickou cestou představují reálné a škálovatelné řešení, které odpovídá jak environmentálním požadavkům, tak funkčním nárokům moderní kosmetiky.

Technologie budoucnosti: Dva fermentační procesy

Za vývojem nové suroviny stojí Mibelle Group, LanzaTech a Fraunhofer IGB – tři významní hráči v oblasti biotechnologií a udržitelnosti. Jejich cílem bylo vytvořit plnohodnotnou náhradu palmového oleje bez produkce z ohrožených tropických oblastí.

Díky dvěma fermentačním procesům se z odpadního plynu stává vysoce kvalitní tuk bez tropických surovin.

Celý proces výroby probíhá ve dvou krocích. V první fázi se CO₂ přeměňuje na alkohol – nikoliv chemicky, ale biologicky. Tzv. plynová fermentace, vyvinutá firmou LanzaTech, využívá přírodní, geneticky neupravené mikroorganismy, které „požírají“ oxid uhličitý podobně jako kvasinky cukr při výrobě piva.

Druhá fáze výroby probíhá pomocí olejových kvasinek, které alkohol dále zpracují na tuk. Tento krok vede Fraunhofer IGB a výsledkem je víceúčelový, 100% přírodní tuk bez palmového oleje, který má podobné vlastnosti jako tropické oleje – strukturu, funkčnost i výživné účinky.

Velkou výhodou této technologie je, že nevyužívá žádné geneticky modifikované organismy ani suroviny tropického původu. Výsledný tuk je tak vhodný i pro značky, které se zaměřují na čistou, etickou a ekologickou kosmetiku.

První krok k průmyslové výrobě

Po úspěšných laboratorních a aplikačních testech přechází projekt výroby tuku z CO₂ do průmyslové fáze. Tři klíčoví partneři – Mibelle Group, LanzaTech a Fraunhofer IGB – tím oficiálně vstupují do nové etapy biotechnologické výroby surovin pro kosmetiku. Fermentační procesy jsou nyní postupně škálovány v Centru chemických a biotechnologických procesů (CBP) ve městě Leuna, které spadá pod Fraunhofer IGB. Cílem je zajistit stabilní, opakovatelnou a průmyslově udržitelnou produkci tukové směsi, jež má potenciál nahradit tropické oleje ve složení kosmetických produktů.

Peter Müller, generální ředitel Mibelle Group, označil tento technologický průlom za příležitost nastavit nové standardy pro celý kosmetický sektor. „Podtrhuje to naši odpovědnost za budoucnost planety a zároveň posiluje odolnost celého dodavatelského řetězce,“ uvedl.

Také Susanne Heldmaier, vedoucí výzkumu a technických inovací ve stejné společnosti, zdůraznila význam aktuální fáze projektu. Podle ní se jedná o zásadní milník, který Mibelle Group umožní získat první komerčně využitelné množství nové suroviny. „Díky tomu budeme moci vyvíjet kosmetiku, která nejen pečuje o pleť, ale zároveň přispívá k ochraně životního prostředí,“ uvedla. V dlouhodobé perspektivě chce firma – ve spolupráci se svými dodavateli – nahradit co největší podíl palmového oleje touto inovativní alternativou.

CO₂ jako surovina: Odpadní plyn se mění v hodnotný zdroj

Technologie využívající oxid uhličitý se pro Mibelle Group a její partnery nestává novinkou – už v minulosti spojili síly se společností LanzaTech při vývoji recyklovaného ethanolu. Tento alkohol, získaný přeměnou CO₂, se již využívá jako základní složka v domácích čisticích prostředcích a ukázal, že i odpadní plyn může být základem funkčních a bezpečných produktů.

Biotechnologický tuk z CO₂ splňuje požadavky na čisté, etické a udržitelné složení.

Díky těmto zkušenostem si Mibelle Group uvědomuje, že potenciál CO₂ recyklace zdaleka nekončí u jednoho typu látky. Podle vyjádření společnosti se očekává, že alkohol vyrobený z recyklovaného oxidu uhličitého bude v kosmetickém průmyslu postupně nahrazovat tradičně vyráběný alkohol, a to v horizontu několika let.

Tato technologie má však daleko širší přesah než jen samotné složení kosmetiky. Využitelný je také při výrobě obalových materiálů – zejména polymerů PET a PE, které se dnes vyrábějí primárně z ropy. Díky recyklovanému CO₂ je možné tyto obaly vyrábět z udržitelnějších a obnovitelných zdrojů, čímž se celý kosmetický produkt – od obsahu až po obal – posouvá k nižší uhlíkové stopě.

Závěrem: Kosmetika budoucnosti začíná u surovin

Vývoj tuků z CO₂ není jen vědecký experiment. Jde o konkrétní krok k tomu, aby se kosmetika stala skutečně udržitelnou – nejen ve slovech, ale v každé složce a každém obalu. Technologie, která ještě před pár lety působila jako futuristická, dnes vstupuje do průmyslové výroby a otevírá zcela nové možnosti pro výrobce i spotřebitele.

Značky, které hledají alternativu k palmovému oleji, a zákazníci, kteří si vybírají kosmetiku podle složení i původu surovin, tak získávají novou cestu, jak pečovat o krásu a zároveň respektovat planetu.

Autor článku

Ing. Michal Kraus, Ph.D.

Specialista a vědecký pracovník s více než 10 lety zkušeností v oblasti výzkumu materiálů, přírodních zdrojů, jejich vlastností a využití v souladu s principy udržitelnosti. Zaměření na analýzu materiálů, prostředí a jejich vliv na lidské zdraví, výkonnost a efektivitu. Dlouhodobě sleduje, jak mohou moderní technologie a přírodní zdroje společně přispívat ke zlepšení kvality života.