Základní pojmy

Co je proteinové přetížení vlasů a jak vzniká?

Označení protein overload se v kadeřnické praxi používá především v souvislosti s opakovanou aplikací proteinových masek, keratinových kúr a další kosmetiky určené pro poškozené vlasy. Popisuje nežádoucí změny, kterých si uživatelé při používání takové péče všimnou, nikoliv samostatně prokázané nahromadění proteinů ve vlasu.

Typickým průběhem proteinového přetížení vlasů bývá počáteční zlepšení kvality vlasů. Vlasy jsou po proteinové masce na vlasy hladší, pevnější na dotek a snáze upravitelné. Při dalším používání se však může výsledek změnit. Vlasy postupně tuhnou, jsou drsnější, více se zacuchávají a mohou se snáze lámat. Takový průběh je důležitým vodítkem při hledání příčiny obtíží, není však specifický pouze pro proteiny.

Takové zhoršení ovšem samo o sobě nedokazuje, že se ve vlasech nahromadilo nadměrné množství proteinů. Podobné projevy mohou souviset také s již existujícím poškozením vlasového vlákna, vrstvením dalších kosmetických složek nebo nevhodně zvoleným způsobem péče. Na vlas nikdy nepůsobí izolovaně jen molekuly proteinu, ale celá receptura vlasové péče.

Jak proteiny působí na zdravé, poškozené a porézní vlasy?

Hlavní hmotu vlasu tvoří kortex neboli vlasová kůra, která obsahuje uspořádané keratinové struktury odpovědné za mechanické vlastnosti vlasu. Kortex chrání kutikula, tedy několik vrstev vzájemně se překrývajících buněk. Její stav ovlivňuje tření, lesk, rozčesávání a odolnost vůči mechanickému poškození.

Co se děje s vlasem při odbarvování

Povrch vlasu chrání mimo jiné vrstva lipidů, jejíž významnou složkou je kyselina 18-methyleikosanová (18-MEA). Pomáhá udržovat hladší a vodoodpudivější povrch. Odbarvování může tuto lipidovou vrstvu výrazně narušit a současně oxidovat sirné vazby v keratinové struktuře. Při oxidaci cystinu vzniká také kyselina cysteová, která přispívá ke změně elektrických vlastností vlasu. Chemicky poškozený povrch tak může obsahovat více záporně nabitých míst. Tyto změny popisují Robbins (2012) a Habe a spoluautoři (2011).

Chemické poškození může narušovat také kutikulu a kortex, zvyšovat přístupnost vnitřní struktury a podporovat ztrátu některých vlastních vlasových bílkovin. Výsledkem mohou být změny poréznosti, větší nasákavost a výraznější bobtnání vlasového vlákna. Schopnost přijímat a uvolňovat vodu však závisí na typu a rozsahu poškození. Nelze tedy obecně tvrdit, že každý porézní vlas vodu vždy rychle přijímá a stejně rychle ztrácí. Také UV záření může narušovat povrch vlasů, ale jeho účinky nemusí být totožné s odbarvováním.

Jak se proteinové hydrolyzáty vážou na vlasovou strukturu

Ve vlasové kosmetice se používají hydrolyzované proteiny, tedy bílkoviny rozštěpené na menší peptidy a další fragmenty. Na povrchu vlasů se mohou zachycovat prostřednictvím elektrostatických přitažlivých sil, vodíkových vazeb a dalších interakcí. Jejich přilnutí závisí na chemickém složení, elektrickém náboji, pH prostředí a stavu vlasu. Neplatí proto, že všechny peptidy musejí být v kyselém prostředí balzámu nebo masky kladně nabité. Zvláštní skupinu tvoří kationicky upravené proteinové hydrolyzáty, například Hydroxypropyltrimonium Hydrolyzed Silk, které mají kladný náboj zabudovaný do své struktury a mohou se výrazněji zachycovat na záporně nabitých místech poškozeného vlasu.

Větší proteinové fragmenty se zachycují především na povrchu kutikuly. Jejich přítomnost může omezovat přímý kontakt poškozeného povrchu s okolním prostředím a upravovat některé mechanické a povrchové vlastnosti vlasu.

Menší peptidy mohou za vhodných podmínek pronikat hlouběji do vlasového vlákna, včetně kortexu. Jejich pronikání nezávisí pouze na molekulové hmotnosti, ale také na elektrickém náboji, chemické struktuře peptidu a stavu samotného vlasu.

Rozdíly ve velikosti jsou přitom značné. Velikost peptidů se udává v daltonech (Da), tedy v jednotkách molekulové hmotnosti. Nejmenší keratinové peptidy v práci Malinauskyte a spoluautorů měly přibližně 221 Da, největší přes 75 000 Da. Ty nejmenší se dostaly hluboko do kortexu, ty největší zůstaly na povrchu kutikuly. Seznam INCI velikost peptidů neuvádí, a proto z něj nelze poznat, zda hydrolyzát v konkrétní masce působí spíše na povrchu, nebo uvnitř vlasu.

Proteinová kosmetika tedy může dočasně zlepšovat vlastnosti poškozených vlasů, ale neobnovuje jejich původní keratinovou strukturu v plném rozsahu. Přidané peptidy se nestávají automaticky trvalou součástí původních keratinových vláken a nedokážou vrátit chemicky poškozenému vlasu jeho původní stav.

Proč mohou vlasy při opakovaném používání proteinové péče ztrácet poddajnost?

Při opakovaném používání proteinové kosmetiky mohou někteří lidé pozorovat postupnou změnu výsledku. Zpočátku se vlasy snadněji rozčesávají a působí pevnější, později však mohou být hrubší, tužší a méně poddajné. Jedním z možných vysvětlení jsou změny povrchových vlastností vlasu při opakovaném nanášení kosmetických látek. Proteinové hydrolyzáty se mohou na vlasový povrch zachycovat a ovlivňovat jeho mechanické chování.

Důležitým varovným signálem je změna chování vlasů v průběhu používání konkrétní kosmetiky. Pokud dříve vyhovující vlasová maska začne zanechávat vlasy tuhé, zacuchané nebo obtížně upravitelné, není vhodné automaticky zvyšovat četnost jejího používání. Rozumnější je přípravek na určitou dobu vynechat a zaměřit se na hebkost, rozčesatelnost a omezení mechanického tření.

Jsou proteiny ve vlasové kosmetice prospěšné?

Keratin a další proteinové hydrolyzáty mají ve vlasové kosmetice důležité a odborně opodstatněné místo. Jejich používání není samo o sobě škodlivé, naopak mohou významně přispívat ke zlepšení vlastností oslabených a poškozených vlasů. Některé proteinové fragmenty se zachycují na povrchu vlasového vlákna, jiné mohou pronikat do jeho vnitřní struktury. Odborné studie potvrzují, že vhodně zvolené proteinové hydrolyzáty mohou zlepšovat mechanickou odolnost vlasů, omezovat jejich lámavost a chránit je před dalším poškozením. Zvláštní význam mají při péči o vlasy oslabené odbarvováním, chemickými úpravami nebo nadměrným tepelným namáháním. Proteinové přetížení proto neznamená, že jsou proteiny pro vlasy nevhodné. Cílem není proteiny z vlasové kosmetiky trvale vyřadit, ale využívat jejich příznivé účinky s ohledem na skutečný stav a potřeby vlasů.

Keratin, fytokeratin a bond/plex systémy: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Keratin a fytokeratin

Keratin je vláknitá bílkovina živočišného původu, která tvoří základní strukturální složku vlasů. V kosmetice se nejčastěji používá hydrolyzovaný keratin získávaný například z ovčí vlny, jehož bílkovinné řetězce jsou rozštěpené na menší fragmenty. Keratin je bohatý na cystein, tedy aminokyselinu se sírou, ze které ve vlasu vznikají disulfidické můstky.

Fytokeratin, někdy označovaný jako rostlinný keratin, není totožný s přirozeným vlasovým keratinem. Rostliny keratin nevytvářejí. Jde zpravidla o obchodní označení směsí rostlinných proteinů, jejich hydrolyzátů nebo aminokyselin, například z pšenice, sóji, rýže či hrachu. Tyto složky mohou mít podobné kosmetické využití, ale liší se chemickou strukturou a zastoupením jednotlivých aminokyselin. V seznamu INCI proto hledejte konkrétní názvy použitých látek, například Hydrolyzed Vegetable Protein nebo Hydrolyzed Pea Protein.

V současnosti nemáme dostatek podkladů pro tvrzení, že samotný rostlinný nebo živočišný původ hydrolyzátu určuje pravděpodobnost nežádoucího zhoršení poddajnosti vlasů. Význam mají konkrétní vlastnosti suroviny i složení hotového výrobku. Přítomnost fytokeratinu tedy sama o sobě nepotvrzuje ani nevylučuje proteinové přetížení.

Bond/plex systémy

Vedle proteinových masek se při péči o chemicky poškozené vlasy používají také bond/plex systémy, které jsou zaměřeny na ovlivnění vazeb a interakcí podílejících se na soudržnosti vlasového vlákna. Chemické zesvětlování může narušovat disulfidické vazby mezi keratinovými řetězci. Některé technologie používají sloučeniny na bázi kyseliny maleinové, například Bis-Aminopropyl Diglycol Dimaleate, jiné pracují s peptidy či polymery. Mechanismus jejich účinku se liší podle konkrétního přípravku a nelze automaticky předpokládat úplné obnovení původních disulfidických vazeb.

Proteinová péče a bond/plex technologie tedy nejsou totéž. Proteinové hydrolyzáty mohou působit ukládáním na vlasovém povrchu i interakcemi s vnitřní strukturou vlasu, zatímco bond/plex přípravky mohou využívat jiné chemické mechanismy.

Samotné označení bond nebo plex neznamená, že kosmetický přípravek neobsahuje proteiny. Některé produkty využívající tyto technologie mohou vedle složek zaměřených na posílení vlasové struktury obsahovat také hydrolyzované proteiny, peptidy nebo aminokyseliny. Tyto látky se liší svou chemickou strukturou i způsobem působení na vlasové vlákno. Bond/plex technologie proto nelze automaticky považovat za bezproteinovou péči. Při dočasném omezení proteinových přípravků je vhodné posuzovat konkrétní složení výrobku, nikoliv pouze označení použité technologie.

Jak poznat proteinové přetížení vlasů?

Projevy spojované s protein overload se nejčastěji týkají hebkosti, poddajnosti a snadnosti rozčesávání. Vlasy mohou po vysušení působit nezvykle tvrdě, hrubě nebo nepříjemně na dotek. Při česání kladou větší odpor, jednotlivé prameny se o sebe snadněji zachytávají a zejména v délkách a konečcích se mohou vytvářet uzlíky.

Zvýšená tuhost a ztráta poddajnosti

Jedním z nejčastěji popisovaných projevů je pocit, že jsou vlasy po ošetření tužší než obvykle. Při úpravě se mohou obtížněji tvarovat, ztrácet přirozený pohyb a působit méně hebce. U vlnitých nebo kudrnatých vlasů se změna může projevit také tím, že se prameny hůře uspořádávají do obvyklého tvaru.

Pocit tuhosti však není totožný s laboratorně měřenou pevností nebo pružností. Tuhost popisuje, jak silně se vlas brání malému protažení nebo ohnutí. Pevnost udává, jaké zatížení vlas vydrží, než se přetrhne, pružnost je schopnost vrátit se po protažení do původního tvaru a lámavost vyjadřuje, jak snadno se vlas při běžné manipulaci přetrhne. Vlas může při dotyku působit tvrdším dojmem, aniž by se tím automaticky zvyšovala jeho lámavost.

Drsnost, zacuchávání a obtížné rozčesávání

Dalším charakteristickým jevem bývá zvýšené tření mezi jednotlivými vlasy. Pokud je kutikula poškozená nebo se její šupiny vzpřímí, vlasy se při vzájemném kontaktu více zachytávají. Výsledkem je obtížnější rozčesávání, zejména po umytí a osušení. Při rozčesávání zacuchaných míst působí na jednotlivá vlákna vyšší tahové a ohybové namáhání, které přispívá k jejich lámání.

Zvýšená lámavost vlasů

Pokud vlasy po používání proteinové kosmetiky ztrácejí poddajnost, jsou nezvykle tuhé a obtížněji se rozčesávají, působí na ně při každodenní úpravě větší mechanické namáhání. Pokud je současně narušena jejich struktura a snížena schopnost odolávat takovému namáhání, zvyšuje se riziko přetržení. Výsledkem může být postupné lámání vlasů, zejména v délkách a na konečcích.

Výrazněji se lámavost projevuje u vlasů oslabených opakovaným odbarvováním, chemickým narovnáváním nebo vysokými teplotami. Při podezření na protein overload je proto důležité sledovat nejen pocit tuhosti, ale především skutečnou lámavost, rozčesatelnost a změny v chování vlasů po jednotlivých aplikacích vlasové kosmetiky.

Jak odlišit přetížení od jiných příčin

Tuhost, drsnost a zacuchávání nejsou příznaky, podle kterých by šlo spolehlivě určit jedinou příčinu. Následující přehled ukazuje možné souvislosti a vhodné první kroky, nikoliv diagnostický test.

Zhoršování stavu vlasů během používání konkrétní proteinové masky je důležitým vodítkem, nikoliv důkazem proteinového přetížení. Všímejte si také předchozího chemického poškození, dalších přípravků a výsledku po změně péče.

Jak poznat proteinové složky v INCI?

Proteinové složky lze ve vlasové kosmetice vyhledat v seznamu INCI, tedy v mezinárodně používaném označení kosmetických ingrediencí. Název výrobku ani jeho označení jako „hydratační“ nebo „vyživující“ nejsou spolehlivým vodítkem. Takové přípravky mohou proteinové hydrolyzáty obsahovat, ale také mohou být bez nich. Rozhodující je skutečný seznam složek.

Jak se proteinové složky jmenují v INCI

Při hledání proteinových složek sledujte především názvy obsahující Protein, Keratin, Collagen, Silk nebo Peptide, často ve spojení s Hydrolyzed. Samotné slovo Hydrolyzed však nestačí, protože hydrolýzou se upravují i jiné látky než proteiny.

Aminokyseliny nejsou proteiny

Samostatné aminokyseliny nejsou proteiny, ale jejich základní stavební jednotky. Ve vlasové kosmetice se mohou vyskytovat jednotlivě, například jako Arginine, Serine nebo Threonine, případně ve formě směsí označovaných jako Wheat Amino Acids či Soy Amino Acids. Oproti proteinům a větším proteinovým fragmentům mají výrazně nižší molekulovou hmotnost, díky čemuž mohou snáze pronikat do vlasového vlákna. Zpravidla také nevytvářejí na jeho povrchu souvislou vrstvu charakteristickou pro některé větší proteinové fragmenty, a proto nepředstavují stejný způsob povrchového zatížení vlasů. Jejich přítomnost ve složení tak nelze automaticky spojovat s proteinovým přetížením.

Co proteinem není, i když to tak může znít

Některé složky vlasové kosmetiky mohou svým názvem připomínat proteiny nebo látky odvozené od aminokyselin, přesto však mají odlišnou chemickou strukturu i funkci. Olej z pšeničných klíčků (Triticum Vulgare Germ Oil) je rostlinný olej, nikoliv pšeničný protein. Panthenol je provitamin B5, zatímco Glycerin, Sodium PCA a Betaine patří mezi látky schopné vázat vodu.

Behentrimonium Chloride a Cetrimonium Chloride jsou kationické látky, které pomáhají snižovat tření mezi vlasovými vlákny a usnadňují jejich rozčesávání. Cetearyl Alcohol a Cetyl Alcohol jsou mastné alkoholy přispívající k hebkosti a uhlazení vlasů.

Mezi proteiny nepatří ani Sodium Hyaluronate, sodná sůl kyseliny hyaluronové, nebo Tetrasodium Glutamate Diacetate, látka odvozená od kyseliny glutamové, která váže kovové ionty a pomáhá stabilizovat kosmetické přípravky. Bis-Aminopropyl Diglycol Dimaleate je syntetická sloučenina využívaná v některých technologiích péče o poškozené vlasy.

Žádná z uvedených složek není proteinem ani proteinovým hydrolyzátem. Jejich přítomnost ve složení proto sama o sobě nepředstavuje důvod k označení kosmetického přípravku za proteinový.

Při výběru vlasové kosmetiky zkontrolujte INCI všech pravidelně používaných přípravků. Složky zastoupené v koncentraci vyšší než 1 % se uvádějí sestupně podle hmotnosti, zatímco složky s koncentrací nižší než 1 % mohou následovat v libovolném pořadí. Z umístění konkrétního proteinu proto nelze spolehlivě vyčíst jeho přesné množství ani předpovědět účinek hotového výrobku. Toto pravidlo řazení vychází z nařízení (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích.

Proteinové přetížení a hydratace vlasů

Pokud vlasy během používání proteinové kosmetiky ztrácejí hebkost a poddajnost, bývá vhodné dočasně změnit péči a zaměřit se na snížení tření při rozčesávání. Voda ovlivňuje mechanické vlastnosti keratinu: působí jako přirozený plastifikátor, který snižuje tuhost vlasového vlákna. Obsah vody se však mění podle okolní vlhkosti a stavu vlasové struktury. U poškozených vlasů je proto důležitá nejen péče o vlhkost, ale také ochrana a uhlazení jejich povrchu.

Jamart a spoluautoři (2015) prokázali, že s úbytkem vody se mění mechanické chování vlasového vlákna. Breakspear a spoluautoři (2022) zase popsali rozdíly v přijímání a uvolňování vlhkosti mezi neošetřenými a chemicky upravenými vlasy. Tyto práce vysvětlují, proč obsah vody nelze jednoduše zaměňovat za hebkost vlasů.

Hydratační a proteinová péče se mohou doplňovat. Villa a spoluautoři (2013) při laboratorním zkoumání keratinových hydrolyzátů zaznamenali také změny obsahu vody ve vlasovém vlákně po ošetření za použití tepla. Pokud však vlasy při pravidelném používání proteinové kosmetiky ztrácejí poddajnost, není vhodné automaticky přidávat další proteinové kroky. Rozumnější je vynechat podezřelý přípravek a zaměřit se na hebkost a snadné rozčesávání.

Hebkost na dotek přitom nemusí znamenat, že vlas obsahuje více vody. Balzám či maska mohou zlepšovat poddajnost také úpravou vlasového povrchu a snížením tření. Pro takovou péči jsou důležité zejména následující skupiny složek.

Humektanty: Látky pomáhající udržovat vlhkost

Humektanty jsou látky schopné přitahovat a vázat molekuly vody. Ve vlasové kosmetice se nejčastěji setkáte s glycerinem (Glycerin), panthenolem (Panthenol) a sodnou solí kyseliny pyrrolidonkarboxylové (Sodium PCA). Tyto složky pomáhají regulovat obsah vlhkosti v kosmetickém přípravku a mohou ovlivňovat hospodaření vlasového vlákna s vodou.

U chemicky poškozených a porézních vlasů je schopnost přijímat a uvolňovat vodu změněná. Humektanty proto představují užitečnou součást hydratační péče, samy o sobě však nezaručují trvalé zvýšení obsahu vody ve vlasech. Pro dosažení hebkosti a snadného rozčesávání je vhodné jejich působení doplnit dalšími pečujícími látkami.

Kationické látky: Snadnější rozčesávání a menší tření

Kationické pečující látky, například Behentrimonium Chloride a Cetrimonium Chloride, patří mezi důležité složky vlasových balzámů a masek. Jejich molekuly nesou kladný elektrický náboj, díky kterému se mohou zachycovat na záporně nabitém povrchu vlasového vlákna.

Při odbarvování a dalších chemických úpravách dochází ke změnám vlasové struktury, které mohou zvyšovat záporný elektrický náboj jejího povrchu. Poškozené vlasy proto často vykazují zvýšenou schopnost vázat některé kationické pečující látky.

Jejich hlavním přínosem je snížení tření mezi jednotlivými vlasy, omezení statické elektřiny a usnadnění rozčesávání. Vlasy se méně zachytávají o sebe a při česání není nutné vyvíjet tak velkou sílu. To má zvláštní význam u oslabených vlasů, které jsou náchylnější k mechanickému poškození a lámání.

Účinky kationických pečujících látek popisuje Gavazzoni Dias (2015). Tham a spoluautoři (2026) navíc laboratorně doložili, že některé kationické látky, zejména Behentrimonium Chloride, mohou významně snížit sílu potřebnou k rozčesávání mokrých vlasů. Zlepšení rozčesatelnosti ale neznamená, že se chemicky poškozená struktura vlasu vrátila do původního stavu.

Mastné alkoholy: Změkčení a uhlazení vlasového povrchu

Cetearyl Alcohol a Cetyl Alcohol patří mezi mastné alkoholy, které se běžně používají v balzámech a vlasových maskách. Přestože obsahují v názvu slovo Alcohol, jejich vlastnosti se výrazně liší od ethanolu, který se v kosmetice používá například jako rozpouštědlo.

Mastné alkoholy mají změkčující a zvláčňující účinky, podílejí se na vytváření krémové konzistence kosmetických přípravků a pomáhají stabilizovat jejich složení. V kombinaci s dalšími pečujícími látkami přispívají k uhlazení vlasového povrchu a zlepšení hebkosti.

Pro suché a hrubé vlasy, které při používání proteinových masek ztratily poddajnost, jsou mastné alkoholy užitečnou součástí následné péče. Pomáhají zlepšovat vlastnosti vlasů bez nutnosti přidávat další proteinové hydrolyzáty.

Rostlinné oleje, másla a silikony: Ochrana a uhlazení vlasů

Rostlinné oleje, másla a silikony přispívají ke změkčení, uhlazení a ochraně vlasového povrchu. Jejich význam je zvláště patrný u chemicky poškozených vlasů, které mohou mít narušenou kutikulu a částečně odstraněnou přirozenou lipidovou vrstvu.

V povrchové lipidové vrstvě zdravých vlasů má význam kyselina 18-methyleikosanová (18-MEA). Její úbytek při odbarvování může přispívat ke změnám vodoodpudivosti a povrchového tření. Příznivý účinek olejů a silikonů však neznamená, že dokážou původní vrstvu 18-MEA chemicky obnovit.

Oleje a másla mohou zlepšovat promaštění, hebkost a poddajnost vlasů. Některé oleje působí převážně na povrchu, zatímco jiné mohou částečně pronikat do vlasového vlákna.

Silikony, například Dimethicone nebo Amodimethicone, pomáhají vytvářet hladší povrch, snižovat tření a zlepšovat lesk a rozčesatelnost. Jednotlivé silikony se přitom liší schopností zachycovat se na vlasech i odolností vůči následnému mytí.

Tyto látky mohou částečně napodobovat ochrannou funkci přirozené lipidové vrstvy, nedokážou však automaticky obnovit její původní chemickou strukturu.

U jemných vlasů je vhodné používat menší množství bohatších masek a olejových přípravků, aby nedocházelo k nadměrnému zatížení. Silně poškozené, suché a porézní vlasy naopak mohou potřebovat intenzivnější uhlazující péči, která usnadní rozčesávání a pomůže omezit další mechanické poškozování.

Jak tyto složky pomáhají při proteinovém přetížení?

Při podezření na proteinové přetížení není cílem pouze nahradit proteinové přípravky hydratační kosmetikou. Důležité je především zlepšit poddajnost vlasového vlákna, snížit tření a omezit jeho lámavost při běžné úpravě. Humektanty pomáhají regulovat vlhkost, kationické látky usnadňují rozčesávání a mastné alkoholy, oleje či silikony přispívají k uhlazení a ochraně vlasového povrchu.

Vhodně zvolený balzám nebo maska tak může zlepšit stav vlasů i bez intenzivního proteinového ošetření. Při výběru je však důležité zkontrolovat celé složení INCI, protože i hydratační a vyživující přípravky mohou obsahovat hydrolyzované proteiny.

Jak upravit péči a jakou vlasovou kosmetiku používat?

Nejprve zjistěte, co vlasům nevyhovuje

Zkontrolujte složení všech přípravků, které pravidelně používáte, od šamponu a masky až po bezoplachovou péči a přípravky pro úpravu účesu. Zaměřte se především na kosmetiku, kterou jste zařadili krátce před zhoršením stavu vlasů. Při hodnocení obtíží zohledněte také současné používání více intenzivních proteinových výrobků, i když jejich samotná kombinace automaticky neznamená přetížení.

Pokud se stav vlasů začal zhoršovat po zařazení nové proteinové masky, na určitou dobu ji přestaňte používat. Ostatní vlasovou kosmetiku zatím neměňte, abyste mohli lépe posoudit, zda se vlasy po několika umytích opět snadněji rozčesávají, jsou hebčí a poddajnější.

Šampon a čisticí šampon

Při podezření na proteinové přetížení vlasů je vhodné zvolit šetrný hydratační šampon bez přidaných proteinových hydrolyzátů, který vlasy a vlasovou pokožku účinně čistí, aniž by zbytečně zvyšoval jejich vysušení a drsnost. Výběr šamponu by měl zároveň odpovídat potřebám vlasové pokožky a četnosti mytí.

Hloubkově čisticí šampon může být užitečný v případě, že se na vlasech nahromadily zbytky kosmetických přípravků, které běžné mytí dostatečně neodstraňuje. Příkladem je Salerm PRO-TECH micelární čisticí šampon, který neobsahuje proteinové hydrolyzáty a je určen k důkladnějšímu čištění vlasů. Není však vhodný pro každodenní používání. Zařazujte jej pouze podle potřeby, orientačně jednou za 14 dní místo běžného šamponu. Po umytí vždy použijte hydratační nebo změkčující balzám či masku, které pomohou obnovit hebkost, uhladit vlasový povrch a usnadnit rozčesávání.

Péče pro suché a dehydratované vlasy

Pro suché, drsné a obtížně rozčesatelné vlasy je vhodná kombinace přípravků, které pomáhají udržovat vlhkost, zlepšují hebkost a uhlazují vlasový povrch. K pravidelnému mytí můžete zvolit Salerm Biokera hydratační šampon s olejem z pšeničných klíčků, Sodium PCA a betainem. Následnou péči zajistí Salerm Wheat Nutrition maska s olejem z pšeničných klíčků a panthenolem, která pomáhá změkčovat vlasy a zlepšovat jejich poddajnost. Při mytích, kdy nepoužijete masku, ji můžete nahradit Salerm AQUA INFUSION hydratačním balzámem s extraktem z granátového jablka, makadamovým olejem a glycerinem.

Šampon, maska a balzám bez přidaných proteinových hydrolyzátů a aminokyselin podle uvedeného složení.

Bez proteinů

Salerm Biokera hydratační šampon 300 ml

Olej z pšeničných klíčků, Sodium PCA a betain. Pro běžné mytí suchých vlasů.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Salerm Wheat Nutrition maska 200 ml

Olej z pšeničných klíčků a panthenol. Působí 10 minut, s přídavným teplem 5 minut.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Salerm AQUA INFUSION hydratační balzám 1200 ml

Granátové jablko, makadamový olej a glycerin. Po každém mytí do délek a konečků.

Zobrazit produkt

Péče pro odbarvené a chemicky poškozené vlasy

Odbarvené a chemicky ošetřené vlasy mají často narušenou kutikulu, zvýšenou poréznost a sníženou mechanickou odolnost. Vhodná péče by proto měla pomáhat uhlazovat vlasový povrch, zlepšovat poddajnost a omezovat lámání při rozčesávání. Pro pravidelné mytí můžete zvolit Lendan Terra Repair šampon bez SLES a SLS, následovaný Lendan Terra Repair maskou s kokosovým a avokádovým olejem a glycerinem. Pro intenzivnější ošetření lze péči doplnit o Lendan Terra Repair infuzi, kterou je možné používat samostatně nebo v kombinaci s maskou podle návodu. Šampon i maska obsahují Polymethylsilsesquioxane, silikonový polymer, který přispívá k úpravě povrchových vlastností vlasů. Tato kombinace je vhodná zejména tehdy, pokud potřebujete zlepšit hebkost a rozčesatelnost poškozených vlasů bez dalšího intenzivního proteinového ošetření.

Šampon, maska a infuze pro vlasy po odbarvení a chemických úpravách bez přidaných proteinových hydrolyzátů podle uvedeného složení.

Bez proteinů

Lendan Terra Repair šampon 300 ml

Kokosový olej a glycerin. Bez SLES a SLS, napěnit u pokožky a rozetřít do délek.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Lendan Terra Repair maska 500 ml

Kokosový a avokádový olej, glycerin. Větší množství od středních délek ke konečkům, 5 až 10 minut.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Lendan Terra Repair infuze 200 ml

Kokosový olej a rostlinné extrakty. Používá se 1 až 4krát měsíčně, 5 až 10 minut.

Zobrazit produkt

Péče pro časté mytí vlasů

Pokud si vlasy myjete denně nebo několikrát týdně, je důležité vybírat kosmetiku, která odpovídá potřebám vlasové pokožky a zároveň pomáhá předcházet vysušování vlasových délek. Pro časté mytí můžete zvolit Alea Uso Frecuente šampon, který neobsahuje SLES ani SLS. Po umytí použijte Alea Uso Frecuente kondicionér s glycerinem a limetkovou šťávou, který pomáhá zlepšovat hebkost a usnadňuje rozčesávání. Přibližně jednou týdně můžete běžný kondicionér nahradit intenzivnější péčí, například Salerm Wheat Nutrition maskou.

Vlasová kosmetika PROTEIN-FREE od Framesi

Framesi SUBLIMIS OIL kondicionér s olejem z mučenky a arganovým olejem a Framesi COLOR PROTECT kondicionér s glycerinem a bambuckým máslem neobsahují proteinové hydrolyzáty. Kationické látky Cetrimonium Chloride a Behentrimonium Chloride v nich snižují tření a usnadňují rozčesávání, a oba kondicionéry proto můžete použít po každém mytí místo balzámu z předchozích kombinací. Jako bezoplachovou péči na suché délky a konečky zvolte Framesi SUBLIMIS OIL All Day sprej s baobabovým a arganovým olejem, který proteinové hydrolyzáty ani aminokyseliny neobsahuje. Masky Framesi i šampony SUBLIMIS OIL, REPAIR a COLOR PROTECT mají proteinový hydrolyzát, a během přestávky od proteinů je proto vynechte.

Dva kondicionéry a bezoplachový sprej bez proteinových hydrolyzátů podle uvedeného složení. Kondicionéry obsahují aminokyselinu arginin, která není protein.

Bez proteinů

Framesi SUBLIMIS OIL kondicionér 250 ml

Olej z mučenky, arganový olej a Cetrimonium Chloride. Po každém mytí do délek a konečků.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Framesi COLOR PROTECT kondicionér 250 ml

Glycerin, bambucké máslo a Behentrimonium Chloride. Po každém mytí barvených vlasů.

Zobrazit produkt

Bez proteinů

Framesi SUBLIMIS OIL All Day sprej 150 ml

Baobabový a arganový olej. Bez oplachování na suché délky a konečky.

Zobrazit produkt

Jak produkty použít

Jak může vypadat péče v prvních čtyřech týdnech

Při podezření na proteinové přetížení vlasů doporučujeme na několik týdnů vynechat intenzivní proteinová ošetření a zaměřit se na hydrataci, hebkost a snadné rozčesávání vlasů.

Při každém mytí používejte šetrný šampon bez přidaných proteinových hydrolyzátů a následně hydratační nebo změkčující balzám, například Salerm AQUA INFUSION nebo Alea Uso Frecuente. Přibližně jednou týdně nahraďte balzám intenzivnější maskou. Pro suché vlasy můžete zvolit Salerm Wheat Nutrition, pro odbarvené a chemicky poškozené vlasy Lendan Terra Repair.

Pokud jsou vlasy zatížené nahromaděnými zbytky kosmetiky, můžete příležitostně, například jednou za 14 dní, použít hloubkově čisticí šampon Salerm PRO-TECH. Po jeho použití dopřejte vlasům hydratační nebo změkčující masku. Pokud však běžný šampon vlasy dostatečně čistí, není tento krok nutný.

Po čtyřech týdnech porovnejte stav vlasů s obdobím před změnou péče. Zaměřte se především na jejich hebkost, poddajnost, rozčesatelnost a případnou lámavost. Pokud se stav zlepšil, můžete postupně znovu zařadit proteinovou masku, nejprve s nižší četností používání. Čtyři týdny jsou pouze orientační období pro vyhodnocení výsledků, nikoliv pevně stanovená doba potřebná ke zlepšení stavu vlasů.

Šetrné rozčesávání omezí lámání

Při proteinovém přetížení mohou být vlasy nezvykle tuhé, drsné a obtížně rozčesatelné. Zvýšená tuhost sama o sobě ještě neznamená větší lámavost. Riziko přetržení však roste, pokud se vlasy více zacuchávají a jejich struktura je již oslabená. Při každém mytí proto používejte balzám nebo masku, které zlepší poddajnost a usnadní rozčesávání. Vlasy rozčesávejte šetrně, nejlépe hřebenem se širokými zuby, a postupujte od konečků směrem ke kořínkům. Po umytí je netřete ručníkem a při fénování volte nižší teplotu. Další odbarvování a intenzivní chemické úpravy raději odložte, protože mohou již poškozenou vlasovou strukturu ještě více oslabit a zvýšit její poréznost.

Jak často používat proteinovou masku?

Proteinovou masku není nutné používat při každém mytí vlasů. Četnost jejího používání závisí především na míře poškození vlasů, složení konkrétního přípravku a reakci vlasů na ošetření. Následující doporučené intervaly vycházejí z kadeřnické praxe a představují orientační vodítko, které je vhodné přizpůsobit aktuálnímu stavu a potřebám vlasů.

Při používání proteinové vlasové kosmetiky je důležité zohlednit všechny přípravky, které jsou součástí pravidelné péče. Pokud hydrolyzované proteiny obsahuje také šampon, balzám nebo bezoplachový přípravek, nemusí být vhodné přidávat intenzivní proteinovou masku při každém mytí. Příkladem je Salerm Protein Force, kde šampon, balzám i maska obsahují hydrolyzovaný keratin a rozpustný kolagen. Samotná kombinace několika proteinových produktů však automaticky neznamená přetížení vlasů. Rozhodující je především jejich stav a reakce na používanou kosmetiku.

Pokud jste proteinovou péči kvůli zhoršené poddajnosti vlasů dočasně omezili, vracejte se k ní postupně. Pro začátek můžete proteinovou masku používat přibližně jednou za 14 dní a sledovat, zda vlasy zůstávají hebké, poddajné a snadno rozčesatelné. Pokud se znovu objeví tuhost, drsnost nebo zvýšené zacuchávání, používání masky omezte nebo ji na určitou dobu vynechte. Mezi proteinovými ošetřeními dávejte přednost hydratačním a změkčujícím přípravkům bez přidaných proteinových hydrolyzátů.

Za jak dlouho se stav vlasů může zlepšit?

První zlepšení hebkosti a poddajnosti vlasů se může projevit již po několika umytích. Záleží především na příčině obtíží a míře předchozího poškození vlasového vlákna. Pokud vlasy ztrácejí poddajnost v důsledku nevhodně zvolené proteinové kosmetiky, může její vysazení a přechod na hydratační a změkčující péči poměrně rychle zlepšit rozčesávání, hebkost a celkovou upravitelnost vlasů.

V následujících týdnech je vhodné sledovat, zda se vlasy méně zacuchávají, nejsou na dotek tak tuhé a při běžné úpravě se méně lámou. Přibližně po třech až čtyřech týdnech můžete vyhodnotit, zda změna vlasové péče přinesla požadované výsledky. Nejde však o pevně stanovenou dobu, během které musí proteinové přetížení odeznít. Pokud se stav vlasů nezlepšuje, je potřeba zvážit také jiné příčiny, například předchozí chemické nebo tepelné poškození, nevhodnou kombinaci kosmetických přípravků či nadměrné mechanické namáhání.

Je přitom důležité rozlišovat mezi zlepšením povrchových vlastností vlasů a skutečným poškozením jejich vnitřní struktury. Vlasové vlákno nad povrchem pokožky není živou tkání a nedokáže samo obnovovat poškozené části. Kosmetické přípravky mohou zlepšit jeho hebkost, poddajnost, rozčesatelnost a některé mechanické vlastnosti, nemohou však zcela obnovit původní strukturu chemicky poškozeného vlasu.

Pokud jsou konečky výrazně roztřepené nebo se vlasy opakovaně lámou v určitých úsecích, je vhodné nejvíce poškozené části zastřihnout. Následná péče by se měla zaměřit na ochranu zbývajících délek, omezení mechanického tření a předcházení dalšímu poškozování vlasového vlákna.

Jak postupovat při proteinovém přetížení vlasů?

Pokud vlasy při používání proteinové kosmetiky ztrácejí hebkost, poddajnost a snadnou rozčesatelnost, je vhodné proteinová ošetření na několik týdnů vynechat a dosavadní péči zjednodušit. Základem by měl být šetrný šampon bez přidaných proteinových hydrolyzátů, pravidelné používání hydratačního nebo změkčujícího balzámu a přibližně jednou týdně vlasová maska. Hloubkově čisticí šampon používejte pouze podle potřeby.

Po několika týdnech zhodnoťte stav vlasů. Pokud se jejich poddajnost a rozčesatelnost zlepšily, můžete proteinovou péči postupně znovu zařadit v delších intervalech. Jestliže obtíže přetrvávají, nemusí být jejich příčinou samotné proteiny, ale také předchozí chemické či tepelné poškození vlasového vlákna.

Vlasová kosmetika dokáže zlepšit vzhled, hebkost a mechanické vlastnosti poškozených vlasů, nedokáže však zcela obnovit jejich původní strukturu. Výrazně roztřepené a lámavé konečky je proto vhodné zastřihnout a další chemické nebo tepelné namáhání omezit. Cílem správně zvolené péče je především udržet vlasy poddajné, snadno rozčesatelné a co nejvíce omezit jejich další poškozování.

Nejčastější otázky o proteinovém přetížení vlasů

1. MALINAUSKYTE, E., R. SHRESTHA, P. A. CORNWELL, S. GOURION-ARSIQUAUD a M. HINDLEY. Penetration of different molecular weight hydrolysed keratins into hair fibres and their effects on the physical properties of textured hair. International Journal of Cosmetic Science. Online. 2021, roč. 43, č. 1, s. 26 až 37. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/ics.12663. [cit. 2026-11-07].

2. ROBBINS, Clarence R. Chemical and Physical Behavior of Human Hair. 5. vyd. Berlin, Heidelberg: Springer, 2012. ISBN 978-3-642-25610-3. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-642-25611-0. [cit. 2026-11-08].

3. VILLA, Ana Lúcia Vazquez, Márcia Regina Senrra ARAGÃO, Elisabete Pereira DOS SANTOS, Ana Maria MAZOTTO, Russolina B. ZINGALI, Edilma Paraguai DE SOUZA a Alane Beatriz VERMELHO. Feather keratin hydrolysates obtained from microbial keratinases: effect on hair fiber. BMC Biotechnology. Online. 2013, roč. 13, 15. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/1472-6750-13-15. [cit. 2026-11-07].

4. JAMART, J., M. DJAGHLOUL, J. M. BERGHEAU a H. ZAHOUANI. Effect of water desorption on the rheology and dynamic response of human hair to a non-contact impact. Journal of the Mechanical Behavior of Biomedical Materials. Online. 2015, roč. 46, s. 176 až 183. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jmbbm.2015.02.029. [cit. 2026-11-07].

5. DI FOGGIA, Michele, Carla BOGA, Gabriele MICHELETTI, Benedetta NOCENTINI a Paola TADDEI. Structural investigation on damaged hair keratin treated with α,β-unsaturated Michael acceptors used as repairing agents. International Journal of Biological Macromolecules. Online. 2021, roč. 167, s. 620 až 632. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijbiomac.2020.11.194. [cit. 2026-11-08].

6. FAN, Jiayi, Lei WU, Jing WANG, Xiaoying BIAN, Chongchong CHEN a Kuan CHANG. Performance and Mechanism of Hydrolyzed Keratin for Hair Photoaging Prevention. Molecules. 2025, roč. 30, č. 5, čl. 1182. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/molecules30051182. [cit. 2026-11-08].

7. BREAKSPEAR, Steven, Patrick FRUEH, Anna NEU, Bernd NOECKER, Crisan POPESCU a Qi UELLNER. Learning from hair moisture sorption and hysteresis. International Journal of Cosmetic Science. 2022, roč. 44, č. 5, s. 555 až 568. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/ics.12806. [cit. 2026-11-08].

8. GAVAZZONI DIAS, Maria Fernanda Reis. Hair cosmetics: an overview. International Journal of Trichology. 2015, roč. 7, č. 1, s. 2 až 15. Dostupné z: https://doi.org/10.4103/0974-7753.153450. [cit. 2026-11-08].

9. THAM, Huijun Phoebe, Kah Yuen YIP, Thomas LUXBACHER, Roger L. MCMULLEN a Thomas L. DAWSON Jr. Electrokinetic analysis reveals common conditioner ingredient interactions with human hair. International Journal of Cosmetic Science. 2026, roč. 48, č. 2, s. 379 až 393. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/ics.70038. [cit. 2026-11-08].

10. HABE, Taichi, Noriyuki TANJI, Shigeto INOUE, Masayuki OKAMOTO, Shinichi TOKUNAGA a Hiroto TANAMACHI. ToF-SIMS characterization of the lipid layer on the hair surface. I: the damage caused by chemical treatments and UV radiation. Surface and Interface Analysis. 2011, roč. 43, č. 1 až 2, s. 410 až 412. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/sia.3407. [cit. 2026-11-08].

11. ROBERT, Thomas, Ellie TANG, Jennifer KERVADEC a kol. Hair-straightening cosmetics containing glyoxylic acid induce crystalline nephropathy. Kidney International. 2024, roč. 106, č. 6, s. 1117 až 1123. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.kint.2024.07.032. [cit. 2026-11-08].

Pojem protein overload pochází z praxe a nemá vlastní měřitelný ukazatel. Studie popisují jednotlivé děje, nikoli celý jev.