Mnozí z nás považují léto za ideální čas pro vlasy. Slunce je přeci přirozeným zdrojem světla a tepla, které živí celou přírodu. Skutečnost je ale jiná a dermatologové i trichologové se shodují na tom, že letní měsíce patří spolu se zimou,kdy vlasy trpí přetopením interiérů a suchým vzduchem, k nejnáročnějším sezónám pro zdraví vlasů a vlasové pokožky. Důvodem je souhra hned několika faktorů, které na vlasy útočí současně a jejichž kombinovaný efekt je výrazně horší než součet jejich individuálního působení.

Prvním a nejdůležitějším faktorem je ultrafialové záření. Sluneční spektrum obsahuje záření UV A (315–400 nm) a UV B (280–315 nm), přičemž obě složky pronikají vlasovým vláknem a spouštějí fotochemické reakce, které rozkládají klíčové strukturální proteiny vlasové struktury. Tento proces se v odborné literatuře označuje jako fotopoškození vlasů (photo-damage) a na rozdíl od poškození kůže je jen obtížně reverzibilní, protože vlas, na rozdíl od kožních buněk, není živá tkáň schopná regenerace. To, co se poškodí, poškodí navždy až do doby, kdy vlasy přirozeně dorostou.

Druhým klíčovým faktorem je teplo a suchost vzduchu. Vysoké letní teploty urychlují odpařování vody z vlasového vlákna, které by za normálních okolností obsahovalo přibližně 10–15 % vázané vlhkosti. Jakmile tato hodnota klesne pod 8 %, vlákno ztrácí elasticitu, stává se křehkým a náchylným k mechanickému poškození. Foukaný horký vítr situaci dále zhoršuje, protože odstraňuje přirozený lipidový film z povrchu vlasů – ten sice není viditelný pouhým okem, ale funguje jako klíčová ochranná bariéra.

Třetím faktorem jsou chemické látky, s nimiž vlasy v létě přicházejí do styku mnohem častěji než v jiných ročních obdobích. Slaná mořská voda obsahuje sodné, hořečnaté a vápenaté soli, které po zaschnutí krystalizují uvnitř vlasové struktury a mechanicky roztahují a lámou kortikální buňky. Chlor z bazénové vody oxiduje keratinové proteiny a melanin, což vede nejen k viditelné ztrátě barvy, ale také k degradaci vlásenkových vazeb. U světlých vlasů, zejména zesvětlených, způsobuje chlor ve spojení s ionty mědi z potrubí charakteristické nazelenání, o němž si povíme více v samostatné sekci.

Nesmíme zapomenout ani na čtvrtý faktor, který bývá nejčastěji přehlížen: mechanické poškození způsobené změnou každodenních návyků. V létě si vlasy svazujeme do drdolů a copů výrazně častěji, používáme elastické gumičky, které přetrhávají vlákna, a vlasy máme mokré po koupání venku po delší dobu, zatímco mokrý vlas je třikrát náchylnější k lámání než suchý. Kombinace všech těchto mechanismů vysvětluje, proč se tolik lidí vrací ze letní dovolené s vlasy, které vypadají neporovnatelně hůře než před odjezdem.

UV záření a fotopoškození vlasů – co se děje uvnitř vlákna

Abychom pochopili, proč UV záření vlasům tolik škodí, musíme se na okamžik ponořit do mikrosvěta vlasového vlákna. Zdravý vlas se skládá ze tří vrstev: zevní kutikuly (cuticula), tvořené přeloženými šupinami keratinocytů připomínajícími tašky na střeše; středního kortexu (cortex), kde se nachází převážná část keratinových mikrofibril a melaninových granulí; a dřeně (medulla), přítomné jen u silnějších vláken. UV záření atakuje především první dvě jmenované vrstvy a dělá to prostřednictvím dvou hlavních mechanismů.

Prvním mechanismem je přímé fotolytické štěpení aminokyselin. Keratinové proteiny vlasů jsou bohaté na aromatické aminokyseliny, zejména tryptofan, tyrosin a fenylalanin, které jsou mimořádně citlivé na UV záření. Fotony UV záření jsou dostatečně energetické na to, aby přerušily kovalentní vazby v těchto molekulách a iniciovaly řetězovou reakci vedoucí k tvorbě volných radikálů. Tyto nestabilní molekuly poté reagují s dalšími proteiny, lipidy a dokonce i s melaninem, čímž vzniká kaskádové poškození zasahující stále hlubší vrstvy vlákna. Výsledkem je degradace disulfidových vazeb cystinu, které drží keratinovou spirálu pohromadě – a právě tato ztráta vazeb způsobuje, že vlasy ztrácejí pevnost, pružnost a tvar.

Druhým mechanismem je fotodegradace melaninu a ztráta barvy. Melanin ve vlasech plní dvojí funkci: dává vlasům jejich přirozenou barvu (eumelanin pro tmavé tóny, feomelanin pro červené a blond tóny) a zároveň funguje jako přirozený antioxidant chránící kortikální buňky před UV zářením. Jenže tato ochranná funkce je vykoupena postupnou degradací samotného melaninu – fotony UV záření melaninové granule rozpadají a vlasy přirozeně zesvětlují. U světlých vlasů je tento efekt žádaný (letní přirozené zesvětlení), u tmavých vlasů a obzvláště u vlasů barvených způsobuje nežádoucí změny tónu a ztrátu sytosti barvy.

UV záření kategorie UVA a UVB se chovají odlišně. UVB záření je energetičtější a způsobuje poškození především v povrchové vrstvě kutikuly – projevuje se jako zdrsněný, matný povrch, ztráta lesku a zvýšená elektrická náboj vedoucí k elektrostatickému rozcuchání. UVA záření má nižší energii, ale větší penetrační schopnost a proniká až do kortexu, kde ničí keratinovou mřížku a melanin. Pro vlasy je proto nutná komplexní ochrana pokrývající celé UV spektrum, stejně jako u kožní kosmetiky.

Faktory zhoršující poškození UV zářením

Míra UV poškození vlasů není pro všechny stejná. Klíčovými rizikovými faktory, které intenzitu poškození zvyšují, jsou: světlá barva vlasů (méně melaninu = méně přirozené ochrany), chemické zpracování vlasů jako barvení, zesvětlování nebo trvalá ondulace (tyto procesy narušují cutikulární vrstvu a snižují přirozenou odolnost vlákna), zeměpisná šířka a nadmořská výška (ve vyšších nadmořských výškách je UV záření intenzivnější o přibližně 10–12 % na každých 1 000 metrů), odraz UV záření od povrchů jako voda, písek nebo sníh, který může celkovou dávku záření zdvojnásobit, a konečně délka expozice. Dovolená u moře nebo na horách představuje extrémní zátěž, protože kombinuje hned několik těchto faktorů najednou.

„Vlasové vlákno není živá tkáň – nemůže se samo opravit jako pokožka. Každé UV poškození se kumuluje a je nevratné. Proto je prevence jediným skutečně efektivním nástrojem. Léčba poškozených vlasů je pouze kosmetická – zasypáváme trhliny, ale nestavíme novou stavbu." – Prof. Martin Kos, tricholog, Ústav dermatovenerologie, Praha

Jak UV ochranu pro vlasy vybrat

Vlasové produkty s UV ochranou pracují na podobném principu jako kožní opalovací krémy, avšak s důležitými rozdíly. Vlasové UV filtry musí být kompatibilní s keratinovou strukturou a nesmí způsobovat mastnost nebo zhoršovat omyvatelnost přípravku. Nejčastěji se setkáme s filtry na chemické bázi, jako jsou benzophenone-4, ethylhexyl methoxycinnamate (EHMC) nebo polysilicone-15. Přírodní alternativou jsou antioxidanty jako vitamin E (tokoferol), výtažky ze zeleného čaje (EGCG) nebo resveratrol, které neutralizují volné radikály a tím nepřímo tlumí poškozující efekt. UV protekce je dostupná ve formě leave-in sprejů, voskových balzámů, olejů i vlasových fondů s SPF. Pro maximální efekt doporučují trichologové použít kombinaci fyzické ochrany (pokrývka hlavy) a chemického filtru ve vlasovém produktu.

Hydratace a výživa vlasů v létě: od molekul ke každodenní praxi

Termín „hydratace vlasů" je dnes natolik frekventovaný v reklamních sděleních, že jeho skutečný vědecký obsah snadno přehlédneme. Ve skutečnosti se pod ním skrývají dva odlišné procesy, které vyžadují odlišné přístupy: hydratace (doplňování vody do vlasového vlákna) a výživa neboli kondicionace (doplňování lipidů a proteinů). Zdravé vlasové vlákno potřebuje obojí v rovnováze – přebytek vlhkosti bez adekvátních lipidů vede k nadměrnému bobtnání a lámání, přebytek lipidů bez vlhkosti způsobuje tíhu a mastnost.

Vlasová struktura přijímá vodu dvěma způsoby: sorpcí, kdy molekuly vody difundují přes cutikulární šupiny do kortexu, a adsorpcí, kdy se voda zachycuje na povrchu vlasového vlákna. Sorpce je pro zdraví vlasů klíčová a závisí na stavu cutikulárních šupin – pokud jsou šupiny zdvižené nebo poškozené UV zářením, vlasové vlákno vodu přijímá rychleji, ale také ji rychleji ztrácí. Tento jev se v trichologii nazývá zvýšená hygroskopicita poškozeného vlasu a vysvětluje, proč poškozené vlasy v létě krepatí (absorbují vzdušnou vlhkost nerovnoměrně a bobtnají) a přitom jsou paradoxně suché a lámavé.

Pro letní hydrataci vlasů jsou klíčové čtyři kategorie ingrediencí: humektanty, emollienty, okluzivy a proteinové hydrolyzáty. Humektanty – jako glycerin, kyselina hyaluronová, panthenol (pro-vitamín B5) nebo aloe vera gel – jsou hydrofilní molekuly, které přitahují vodu ze vzduchu a váží ji v kortexu vlasového vlákna. Za podmínek vysoké vzdušné vlhkosti (tropické letní dny) fungují výborně, ale za velmi suchého počasí mohou paradoxně vlhkost z vlásů odvádět – proto se nejlépe kombinují s emollienty, které vodu uzavírají.

Emollienty, jako je arganova olej, jojobový olej, marulový olej nebo skvalan, vyplňují mezery mezi cutikulárními šupinami, snižují tření mezi vlákny a dodávají vlasům lesk a hebkost. Na rozdíl od olejů těžkých, jako jsou palmový nebo kokosový olej, nevážou vodu, ale vytváří film zabraňující jejímu odpařování – plní tedy funkci okluziva. Pravé okluzivy jsou látky jako dimethikon nebo cyklomethikon (silikony), které tvoří vodoodpudivou vrstvu kolem vlasového vlákna a chrání ho před vlhkostí ze vzduchu i před mechanickým poškozením – jsou kontroverzní v přírodní kosmetice, ale jejich efektivita pro poškozené vlasy je vědecky doložena.

Proteinové hydrolyzáty tvoří samostatnou kategorii a pro letní péči jsou neméně důležité. Hydrolyzovaný keratin, proteiny hedvábí, hydrolyzovaný kolagen nebo aminokyseliny pšenice jsou molekuly dostatečně malé na to, aby penetrovaly cutikulou a mechanicky vyplňovaly mikrotrhlinky v kortexu vlasového vlákna. Výsledkem je dočasné zvýšení pevnosti vlásů – dočasné proto, že se při dalším mytí postupně smývají a jejich aplikaci je třeba opakovat. Moderní vlasová věda pracuje s tzv. bond-building technologií (jejímž nejznámějším zástupcem je systém Olaplex a jeho aminokyselina bis-aminopropyl diglycol dimaleate), která jde ještě dál a aktivně obnovuje přerušené disulfidové vazby v keratinu – nikoliv je jen vyplňuje zvenčí.

Správná letní vlasová rutina krok za krokem

Efektivní péče o vlasy v létě nestojí na počtu zakoupených produktů, ale na jejich správném výběru, pořadí aplikace a frekvenci. Zbytečně složitá rutina s desítkami kroků může vlasům dokonce uškodit – přehlcení produkty vede k zanášení vlasů a pokožky hlavy, zpomalení buněčné obnovy folikulů a paradoxně ke zhoršení hydratace. Níže uvádíme osnovu letní rutiny, která vychází z doporučení odborných dermatologických společností a je přizpůsobitelná různým typům vlasů.

Mytí vlasů: méně je více

Frekvence mytí je jednou z nejvíce diskutovaných otázek v péči o vlasy a v létě dostává ještě jeden rozměr: pocení a zvýšená produkce mazu způsobují, že vlasy se zanášejí rychleji, ale zároveň je nadměrné mytí odstraňuje i z přirozených lipidů, které vlasy chrání. Obecné doporučení trichologů pro léto je mýt vlasy maximálně 3–4× týdně, přičemž v dnech mezi mytím lze sáhnout po suchém šamponu, který absorbuje přebytečný maz bez kontaktu s vodou.

Při výběru šamponu je klíčová pozornost věnovaná složení. Vlasová kosmetická věda rozděluje šampony podle druhu tenzidů (čistících látek). Síranové šampony obsahující sodium lauryl sulfate (SLS) nebo sodium laureth sulfate (SLES) jsou velmi účinné čistící látky, ale v létě odstraňují příliš mnoho přirozených lipidů a zhoršují suchost. Pro letní péči jsou vhodnější bezsulfátové šampony (sulfate-free) s mírnějšími amfoterními nebo neiontovými tenzidy jako betain, decyl glucoside nebo cocamidopropyl betain. Tyto šampony jsou stejně hygienicky účinné, ale šetrnější k vlasovým i pokožkovým lipidům.

Kondicionér, masky a hloubková péče

Kondicionér není v létě volitelným krokem, ale naprostou nezbytností, a to po každém mytí bez výjimky. Jeho funkcí je dočasně uzavřít cutikulární šupiny, doplnit povrchové lipidy, snížit tření vlasů o sebe navzájem a dodat elektrostaticky nabité povrchy (poškozené UV zářením mají vlasy záporný náboj, kationtové složky kondicionéru s ním reagují a vážou se na vlakno). Kondicionér nanášejte výhradně na středy délek a konce, vyhýbejte se pokožce hlavy, kde by mohl ucpávat folikuly, a nechte ho působit alespoň 2–3 minuty. Opláchněte vlažnou vodou – studené závěrečné opláchnutí pomáhá cutikulárním šupinám se „zavřít" a dodává vlasům vyšší lesk.

Hloubková hydratační nebo rekonstrukční maska by v létě měla být součástí rutiny 1–2× týdně. Maska se od kondicionéru liší vyšší koncentrací účinných látek a delší dobou působení (10–30 minut), která umožňuje hlubší penetraci do vlasového vlákna. Pro poškozené letní vlasy volte masku obohacenou o ceramidy, hydrolyzovaný keratin, panthenol a přírodní oleje. Pro maximální efekt aplikujte masku na vlhké vlasy po mytí, zabalte vlasy do mikrovláknového ručníku nebo speciální termočepice – teplo otevře cutikulární šupiny a usnadní penetraci účinných látek. Pokud chcete silnější efekt, použijte fén na nízký výkon k zahřátí zabalených vlasů.

Bezoplachové přípravky a každodenní ochrana

Leave-in kondicionér nebo bezoplachový přípravek aplikovaný na mokré vlasy po mytí je v létě nejdůležitějším ochranným krokem, protože tvoří první linii obrany před UV zářením, teplem a mechanickým poškozením po celý den. K dispozici jsou různé formáty – spreje, krémy, séra nebo oleje – a výběr závisí na typu vlasů. Pro jemné vlasy volte lehké sprejové formulace, pro suché nebo hrubé vlasy jsou vhodnější krémové nebo olejové bezoplachové přípravky. Hledejte formulace s UV filtry a tepelnou ochranou v jednom – zvláště pokud po mytí vlasy ještě foukáte nebo tvarujete.

Péče podle typu vlasů: individuální přístup

Neexistuje univerzální letní péče, která by fungovala pro všechny typy vlasů stejně dobře. Každý vlasový typ má specifickou strukturu, míru přirozené hydratace a různou citlivost na letní faktory. Níže uvádíme přehled nejčastějších vlasových typů a jejich specifických letních potřeb, přičemž rozlišujeme jak strukturu vlákna, tak chování pokožky hlavy.

Zvláštní pozornost věnujte situacím, kdy se typy kombinují – například jemné vlasy s mastnou pokožkou a suchými délkami bývají nejnáročnější na péči v létě, protože vyžadují diametrálně odlišné přístupy pro různé části vlasové délky. V takových případech je správná technika aplikace produktů – zónová aplikace, kdy kondicionér nanášíte výhradně na středy a konce, zatímco pokožku hlavy ošetřujete regulačními přípravky – důležitější než samotné složení produktu.

Vlasy po moři, bazénu a chlorované vodě

Koupání v moři nebo bazénu patří k největším letním radostem, ale z pohledu vlasového zdraví jde o jeden z nejintenzivnějších poškozujících zásahů, jaký vlasy mohou zažít. Pochopení chemie, která při koupání probíhá, nám pomůže přijmout správná preventivní opatření.

Mořská voda je roztok solí s průměrnou salinitou přibližně 3,5 %. Převládající sodné chloridy, ale i sírany, hořečnaté a vápenaté soli, pronikají při kontaktu s vodou do vlasového vlákna. Vlhký vlas je otevřený – cutikulární šupiny se ve vodě zdvihají, čímž dávají soli přístup do kortexu. Problém nastane po vyschnutí: sůl krystalizuje uvnitř struktury i na povrchu vlasového vlákna, mechanicky roztahuje a postupně štěpí kortikální buňky. Opakovaný cyklus moření a sušení vede ke kumulativnímu efektu, který se po týdnu u moře bez adekvátní péče projeví výraznou suchostí, lámavostí a ztrátou lesku.

Chlorovaná bazénová voda vlasům škodí odlišným mechanismem. Chlor je silné oxidační činidlo, které reaguje s keratinovou strukturou vlasů podobně jako bělicí prostředky. Oxiduje disulfidové vazby cystinu (stejné, které jsou cílem UV záření), degraduje melanin a mění povrchový náboj cutikulárních šupin. Výsledkem je vlasové vlákno s hrubou texturou, zvýšenou elektrostatičností a výraznou ztrátou barvy. U zesvětlených nebo platinových vlasů způsobuje chlor ve spojení s ionty mědi z bazénového potrubí charakteristické nazelenání – jde o oxidaci mědi na povrchu vlasového vlákna, nikoli o přebarvení chlorem samotným.

Ochrana vlasů před mořem a bazénem probíhá na dvou úrovních: preventivní (před vstupem do vody) a následná (bezprostředně po koupání). Preventivní ochrana spočívá v nasazení vlasů bohatým leave-in kondicionérem nebo vlasovým olejem, který vytvoří hydrofobní vrstvu na povrchu vlákna a omezí penetraci solí nebo chloru do kortexu. Fyzická ochrana plaveckou čepicí je nejúčinnější metodou, i když ne vždy esteticky přijatelná. Velmi efektivní je také tzv. pre-soak technika: před vstupem do bazénu nebo moře vlasy důkladně namočte čistou sladkou vodou. Vlasové vlákno nasycené nezávadnou vodou absorbuje méně chlorované nebo slané vody – jednoduché fyzikální pravidlo, které trichologové doporučují sportovním plavkyním při intenzivním tréninku.

Následná péče by ideálně měla začít okamžitě po opuštění vody: vlasy opláchněte sladkou vodou co nejdříve, nejlépe ještě na pláži nebo u bazénu. Tím odstraníte povrchové usazeniny solí a chloru dříve, než se vlakno začne vysychat a krystalizovat. Na konci dne aplikujte chelační šampon (chelating shampoo), specializovaný přípravek obsahující kyselinu EDTA nebo citrát, který chemicky váže a odstraňuje minerální ionty zachycené ve vlasové struktuře. Chelační šampon stačí použít jednou až dvakrát týdně – při každodenním používání by byl příliš agresivní i na zdravé vlasy.

Letní styling bez poškození

Letní styling by se ideálně měl co nejvíce obejít bez tepelných nástrojů, protože vlasy jsou v létě již vystaveny tepelné zátěži ze slunce a jejich přirozená odolnost je snížená. Každé setkání fénu, kulmy nebo žehličky s vlasy v létě má o poznání výraznější poškozující efekt než v zimě. To ovšem neznamená, že na styling musíte zcela rezignovat – jde o to, jak ho provádět co nejšetrněji.

Nejzásadnější pravidlo tepelného stylingu je: nikdy na zcela mokré vlasy. Voda uzavřená v kortexi vlásů se při kontaktu s horkým nástrojem mění v páru a explozivně expanduje, přičemž destruuje kortikální buňky zevnitř – vznikají charakteristické bubliny viditelné pod elektronovým mikroskopem jako tzv. bubble hair. Před každým tepelným tvarováním vlasy vysušte alespoň z 80 % přirozeně nebo fénem na chladný vzduch, a teprve poté přistupte k tvarování.

Termální ochranný sprej (heat protectant) je podmínkou sine qua non pro jakékoli tepelné tvarování. Funguje na dvou úrovních: vyplňuje povrchové mikronerhranosti cutikulárního vlákna (a snižuje tak tření horkého nástroje) a tvoří tepelně odolnou vrstvu omezující přestup tepla do kortexu. Hledejte přípravky garantující ochranu do alespoň 230 °C pro žehličky a kulmy, nebo do 180 °C pro fén. Žehličky na vlasy pracují typicky při 180–230 °C a bez ochrany je tato teplota pro keratinové proteiny devastující – teplota denaturace keratinu je přibližně 150 °C.

Alternativní technikou pro letní styling je heatless styling – tvarování bez tepla. Vlnité vlasy dosáhnete ovinutím mokrých vlasů kolem hlubokého ručníku nebo pomocí papilot. Rovné vlasy po vysušení difuzérem na nízký výkon přirozeně splývají s minimálním zásahem. Curl cream nebo stylingový gel aplikované na mokré vlasy a ponechané k přirozenému schnutí (metoda „wash and go") jsou ideálním letním řešením zejména pro kudrnaté a vlnité vlasy.

Výživa zevnitř: co jíst pro zdravé vlasy celé léto

Vlasový folikul patří mezi metabolicky nejaktivnější tkáně v lidském těle – vlasy rostou přibližně 1–1,5 cm za měsíc, přičemž tato intenzivní buněčná aktivita vyžaduje nepřetržitý přísun živin. Vlasy přitom patří v hierarchii zásobování živinami na konec – dostanou to, co zbyde po zásobení životně důležitějších orgánů. Jakýkoli nutriční deficit se proto projeví na vlasech jako první, a to dříve než na kůži nebo nehtech.

V létě tato potřeba narůstá z hlediska dvou faktorů: vyšší metabolická aktivita v teple a zvýšený oxidativní stres způsobený UV zářením vyžadují více antioxidantů a proteinů. Mezi absolutně klíčové živiny pro letní vlasové zdraví patří: biotin (vitamin B7), kofaktor enzymu přepisujícího aminokyseliny do keratinu – jeho nedostatek přímo způsobuje lámavost a prořídnutí vlasů; železo, nezbytné pro transport kyslíku do folikulárních buněk – feritinové hladiny pod 30 µg/l jsou nejčastější laboratorně prokazatelnou příčinou zvýšeného vypadávání vlasů u žen; zinek, klíčový pro syntézu DNA a dělení buněk ve folikulu; omega-3 mastné kyseliny, které snižují zánětlivost pokožky hlavy a posilují vlasové folikuly; a vitamin D, jehož receptory byly nalezeny přímo v jádrech folikulárních keratinocytů a jehož deficit koreluje s androgenní i difúzní alopecií.

Pro optimální příjem živin v létě doporučujeme zařadit do jídelníčku následující potraviny: tučné mořské ryby (losos, sardinky, makrela) jako zdroj omega-3 kyselin a vitaminu D; vejce obsahující biotin, selen, vitamin B12 a vysoce biologicky dostupné proteiny; ořechy a semínka (dýňová semínka, vlašské ořechy, mandle) jako zdroj zinku, hořčíku a vitaminu E; listová zelenina (špenát, kapusta, rukola) pro železo, folát a beta-karoten; luštěniny a celozrnné obiloviny pro komplex vitamínů B; a bobule a citrusy bohaté na vitamín C, který kromě antioxidačních účinků dramaticky zvyšuje vstřebávání rostlinného železa ze střeva.

Neméně důležitý je pitný režim. V létě při průměrné teplotě nad 25 °C a pohybové aktivitě tělo potřebuje nejméně 2,5–3 litry tekutin denně. Dehydratace – i mírná, v rozsahu 1–2 % tělesné hmotnosti – prokazatelně zpomaluje buněčné dělení ve vlasovém folikulu a zhoršuje vypadávání vlasů. Preferujte čistou vodu, bylinné čaje a čerstvé ovocné šťávy. Alkohol a káva (v nadměrném množství) působí jako diuretika a příjem tekutin snižují – vyvarujte se jejich nadměrné konzumaci zejména v horkých dnech.

Pokud máte podezření na nutriční deficit (typickými příznaky jsou zvýšené vypadávání vlasů, lámavost nebo výrazné zpomalení růstu), nechte si u praktického lékaře odebrat krev na hladinu feritinu, vitaminu D, zinku, biotinu a tyreoidálních hormonů. Supplementace bez znalosti aktuálních hodnot může být kontraproduktivní – například přebytek selenu způsobuje paradoxně vypadávání vlasů, a totéž platí o vitaminu A v toxických dávkách.